Symfonie c moll op. 27 Asrael

Detaillierte Produktbeschreibung

Antonín Dvořák zemřel 1. května 1904 a jeho zeť Josef Suk se rozhodl uctít Dvořákovu památku smuteční symfonií. Svou v pořadí druhou symfonii začal Suk skicovat zhruba v únoru 1905, ale v průběhu práce jej zasáhla další tragédie - smrt milované manželky, Dvořákovy dcery Otilie. Tato událost průběh práce na symfonii výrazně ovlivnila (škrtl už předtím započatou čtvrtou větu a nahradil ji úplně novou). Pětivětá symfonie se jménem anděla smrti v názvu je věnována Dvořákovi a jeho dceři.
Premiéra se konala 3. 2. 1907 v Národním divadle pod taktovkou Karla Kovařovice a v témže roce vyšla partitura tiskem v nakladatelství Breitkopf & Härtel, čtyřruční klavírní výtah Romana Veselého o pět let později.
Hlavním pramenem předkládané edice díla je první tisk doplněný o Sukovy korektury ze září 1921, které podnítil tehdejší šéfdirigent České filharmonie Václav Talich. Talich si korektury zaznamenal do svého vlastního tištěného exempláře partitury. Nejvýznamnější změnou je rozšíření orchestru o 5. a 6. lesní roh ad libitum.
Předkládané vydání je na nejlepší editorské úrovni a uspořádání partitury, která obsahuje velmi mnoho údajů k tempu, dynamice a výrazu, je jasné a srozumitelné. Píše se v předním německém časopise Das Orchester č. 10/2018.
„Doufám, že tato nová edice se stane výzvou pro dirigenty a orchestry, aby se ujali díla, které mnozí (včetně mne) považují za jeden ze základních kamenů symfonického repertoáru období před 1. světovou válkou (vedle děl takových mistrů jako Mahler, Elgar a Sibelius) a za nejlepší českou symfonii od dob Dvořáka. […] Svou vysokou editorskou a produkční úrovní i přehledným tiskem na dobrém papíru v kvalitní vazbě je tato nová, skvělá publikace přesně tou partiturou, kterou bychom měli vlastnit.“ (Nigel Simeone, Notes, září 2019)