Serenáda č. 1 H 217

Detailní popis produktu

V komorní hudbě Bohuslava Martinů nebyla nestandardní nástrojová obsazení výjimkou, zvláště v jeho pařížské tvorbě 20.–30. let, které se vyznačovalo experimentováním se zvukem i formou. V této době zkomponoval také cyklus čtyř „malých serenád“, z nichž Serenáda č. 1 vznikla v roce 1932. Po neúspěšném jednání s nakladatelstvím Schott nakonec serenády vyšly v pražském Melantrichu, ale až v roce 1949. Dva roky předtím měly 16. října premiéru v Praze v podání hráčů orchestru FOK.
Přestože studijní partitura Serenády č. 1 byla poprvé vydána tiskem ještě za skladatelova života, Martinů se na její přípravě nepodílel, bez jeho účasti vyšel v roce 1954 také provozovací materiál. Jako hlavní pramen předkládané edice byla proto zvolena autografní partitura.